7 - 8 měsíců

Vhazování dřevěné kuličky do dírky. Jiříka bavila již od začátku 7 měsíce. Trefil se sice jen každou druhou. Ale neodradilo ho to a hraje si sním ještě teď začátek 9. měsíce. 

3 dny před 8. měsícem si Jiřík stoupl v postýlce.

... Tak je to tady. Jeden víkend u babičky a vrátíme se domu a najednou je vše nebezpečné. Jiří se začíná u všeho stavět a ještě ten balanc nemá tak dobrý. (ale zatím za 3 týdny jeho osmého měsíce jen 3 pády, to je slušné, učí se rychle a už ví že je potřeba se držet aspoň jednou rukou)

Super věc  je madlo u zrcadla. Jiřík miluje. (zrcadlo i madlo z Ikei)

Naše polička s hračkami: (Myška z Dráčiku za 119,- , dole kaštany mají velký úspěch, jak v olizováním tak v různých hrách. Jiřík se naučil i podávat mě do ruky, nebo je zkouší vhazovat například do krabičky od papírových kapesníků... Jedna z prvních vlastních vymyšlených důmyslných Jiříkových aktivit, i zvoneček je v kurzu). Hračky zhruba 1 x za týden až čtrnáct dní obměněji, stejně tak i knihy.

 

Naše čtecí poličky: (poličky na obrázky i Ikei za 99/ kus)
J čtení velice baví, je to aktivita, u které se umí krásně zklidnit a vydrží velice dlouho.
Koncem 8. měsíce si čte i sám, nejvíc ho baví obracení stránek.

Oblíbená bedna uprostřed kuchyně: (výroba maminka a tatínek, natřené barvami na dřevo vhodnými pro děti do 3 let)

Nová hračka z Ikei, jen nenamontované vše (do budoucna budu přidávat a obměňovat)

Máma vyráběla, mělo to docela úspěch: (krabice a různé šňůrky, tak aby se daly tahat z jedné strany na druhou)

V kuchyni má Jiřík svůj samoobslužný koutek, zatím to vnímá spíš jako další poličky s věcmi, se kterými si může hrát a může je vytahovat ven, ovšem do budoucna to bude hrát roli. Chtěla jsem mu tam nechat k dispozici aspoň lahev s čajíkem ,ale příliš rád si sním hraje a mačká horní část, tudíž je mokrý, tak až později)

U zrcadla, už u něho stojí jen s jednou rukou. Rád si povídá, tančí a nebo jen tak hopsá. Tento týden se naučil krásně zase kleknout zpět. Do nedávna to prováděl dost neopatrně.

Něco z dílniček: vodní aktivita. Přehazování balonků z misky do lavoru s vodou a zase zpět. Jiřík vydržel skoro půl hodiny potom jsem musela lavor oddělat a Jiříka převléci. Škoda, že léto je pryč a venku to vypadá na mráz.

Jednoho dne objevil schody... zkusil že jsou ze dřeva, poplácal je na nechal být. Druhý den se k nim zase přiblížil a vylezl na první schod a zase slezl dolu. Třetí den mu to nedalo a vylezl na třetí schod a s pomocí zase vycouval dolu a dnes (ano je 4 den) Jiřík již 2x vylezl sám celé schodiště do prvního patra, dolu už jsem ho raději snášela. Budeme muset zavírat branku, ale na občasné trénování si zkusím najít čas, trpělivost a víru, že nespadne.
Od toho dne co vylezl celé schody se k ním během dne častokrát vrací. opravdu si snažím najít čas a schody s ním několikrát vylézt aby mohl trénovat a tak naplnit svou momentální pohybovou potřebu. Neboť děti potřebuji překonávat sami sebe a trénovat to. Zvláště pohyb je teď v kurzu. Až se lezení po schodech nabaží, již to nebude vyhledávat. Raději mu to dopřeji doma než někde na návštěvě, kde na to nebude čas.

Podzim se krásně zbarvuje, tak jsem nechala Jiříka, ať si těch barev náležitě užije. Pravdou je, že ho nejvíc bavilo dávat listy do pusy a pokaždé, když jsem mu je lovila, tak se neskutečně smál a o to víc to dělal. Dokonce to pak dělal jen jako náznakem, aby jsem mohla zareagovat a on se mohl zasmát. Na fotce je reakce, když se blíží list k puse :-)

Terén nebyl příliš rovný tak následoval jeden karambol, ze kterého se vyklubalo váleníčko v listí. 

Podzim není zas tak špatný čas. Hledejme možnosti, které nám nabízí a nevzpomínejme jen, jaké by to bylo, kdyby bylo jiné počasí. 

Za pár dní bude mít J 9 měsíců včera jsem objevila 6. zub, předevčírem 5. Tímto se vysvětlují ty šílené noci. Přes den je hodný, řekla bych jako vždy usměvavý a trpělivý. Jen v noci se velmi často budí. A někdy má i hodinovou pauzu od spánku, naštěstí v té pauze nebrečí, ale povídá si a hraje si s věcmi co má na poličce nad postelí.

Před několika týdny jsem J ukázala, kde mu dávám jeho smetáček a lopatku, a jak se s tím pracuje. Chvíli si to prohlížel a ochutnával. Poté následoval několikatýdenní nezájem. A dnes si sám přišel pro smetáček a asi 15 minut zametal nebo spíš metal kolem sebe. Potěšilo mě, že si zapamatoval, co se s tím dělá.

S tím jak J začal lozit po schodech se dostal i k parapetu, kde mám většinu svých květin, včetně mých oblíbených kaktusů. Kaktusy jsem raději oddělala některé posunula víc bokem. Ale chci J naučit, aby ke květinám přistupoval jemně, což znamená, aby je netrhal (což bude asi trvat dlouho, když jsem doteď venku všechno trhali, protože jho to bavilo a aspoň si to mohl prohlížet z blízka), ale jen se dotýkal, neboť tak jak dítě jedná s hračkami, věcmi kolem sebe, bude přistupovat k lidem. Na květině mi to přijde dobré trénovat, jen budu muset zajít koupit nějakou co není jedovatá, ideálně bylinku s většími listy a květy. Také jsem pořídila rozstřikovat na rosení květin vodou, ale je to docela těžké zmáčknout, i když jsem sehnala mini verzi. Uvidíme do budoucna jak se s tím vypořádáme. 

Květiny jsem přehodila, ale Jiřík si poradil s tím, že na ně pořádně nedosáhne. 

Nebojte bedna je již přesunutá. 

Koupila jsem Blahočet, je mírné pichlavý, tudíž se nadá pořádně zatahat a zároveň to slouží jako příprava na vánoční stromeček. 

Na bedně, ale již taky nestojí, raději vedle po prvním pádu, ale aspoň jsme potrénovali zametání. 

Jde se ven, je již chladno, ale nás to neodradí. Navštívili jsme Bena, J je sním velký kamarád. Dokonce ho umí pěkně pohladit. V létě ho ještě tahal za uši, ale dnes mu to šlo pěkně jemně.
Nechybí ani trocha pozorování nebo spíš hrabání v hlíně mezi trávou. Asi bych měla nějakou aktivitu s hlídnou zařadit i na doma, velmi ho to baví, i v květináčách ho hlína zajímá.

Ještě jedna naše aktivitka, která baví asi všechny děti, které mají pračku s bočním plněním.